DOBRÁ VODA (Gutwasser)

Autor příspěvku: rz52. (Poslední aktualizace provedena dne 26.6.2021)

Nejseverněji položená historická lokalita obce se nachází na severním úpatí kramolínského vrchu v nadmořské výšce 800 m n.m. ve vzdálenosti cca 2,5 km severním směrem od centra once. Původní zemědělská osada, kterou po dlouhá léta tvořily pouhé dva selské statky, nebyla po nuceném vysídlení původního obyvatelstva v 50. letech již nikdy dosídlena a jako sídelní místo zcela zanikla. V současné době se zde nenachází žádné objekty a z hlediska terminologického jde jednoznačně o zaniklou osadu (terminologie CZ_RETRO).

Stručně k územně správnímu vývoji a členění lokality

První písemná zmínka o lokalitě Dobrá Voda pochází ze 17. září 1350, kdy si Michel z Dobré Vody (v orig. něm. Mychlis ... von Guetem wasser) půjčil od vyšebrodského kláštera 83 liber pasovských feniků, za což dal klášteru do zástavy polovinu svého svého dvora. O tom, že je celá ves majetku kláštera Vyšší Brod, se však můžeme najisto přesvědčit až z listiny z roku 1374, ze které vyplývá, že ves Dobrá Voda získal klášter společně se vsí Březovice od rytíře Řehoře z Heršláku. Příslušnost k vyšebrodskému klášteru potom ves provází až do vzniku místních obcí. Stejně jako ves Březovice, i Dobrá Voda je po celou dobu výkonu vrchostenské správy kláštera podřazena pod rychtářství bolešské.

Dobrou Vodu nacházíme také v evidenčních knihách Rožmberského panství, nicméně ve vztahu k tomuto dominiu lze dohledat pouze zápisy vztahující se k tzv. přespolním platům, které byly vybírány z jiterních pozemků majících vesměs charakter lesních rejtů pod správou rychtáře v Malšíně. O nějaké pravé správní roztříštěnosti tedy nelze hovořit.

Při vzniku obecního zřízení je ves Dobrá Voda jako osada podřazena pod místní obec Bolechy (Wullachen), pod kterou patřila nepřetržitě až do zániku v 50. letech 20. století. Celá lokalita potom byla v rámci územní reorganizace v polovině 80. let 20. století podřazena pod obec Lipno nad Vltavou. V rámci obecního zřízení nebyla osada Dobrá Voda nijak členěna a jako taková tvořila jeden jediný sídelní celek.

V historických pramenech se zprvu objevuje výhradně latinský název Bona Aqua. V pozdějších dobách pak německý ekvivalent toho názvu Gutwasser nebo Guetwasser, a to i v česky psaných textech. S českým názvem Dobrá Voda se potom setkáváme až při vzniku místních samostatného čsl. státu.

Stručně k vývoji sídelní struktury, k majetkovým poměrům a k obyvatelstvu

Přestože ves Dobrou Vodu tvořily po dlouhá staletí jen dvě usedlosti postupem času přeměněné na poměrně velké selské statky, v záznamech provedených do vyšebrodského urbáře z roku 1530 nacházíme zápisy k platům ze tří usedlostí. Třetí usedlost je však již v době vzniku urbáře označena jako pustá (v orig. lat. deserto feodo), a díky absenci jakýchkoliv dalších zmínek o třech usedlostech lze oprávněně konstatovat, že následně zcela zanikla. Prvními "obyvateli" vsi, jejichž jména se dochovala, jsou tak pouze držitelé zbylích dvou usedlostí, Thoman Hosch a Michl Kreuher.

Z evidence berní ruly z roku 1654 vyplývá, že na dvou dobrovodských usedlostech tehdy hospodařili Hans Kroyher a Mathias Petscher s tím, že oba dva měli vlastnosti osedlého. Celková výměra polí, které tito dva sedláci obhospodařovali, činil 51 výsevkových strychů. K tomuto navíc měli k dispozici 3 jitra lesa. Kromě toho se u usedlosti Hanse Kroyhera objevuje záznam o vlastnictví vlastního mlýna o 1 kole. Ve fassi tereziánského katastru z roku 1713 již mají oba dobrovodští sedláci ke zdanění připsáno celkem 51.3 strychů polí, 0.3 strychu lad, 20 vozů luk a 21 strychů lesa. I v této berní evidenci je k Dobré Vodě příslušný mlýn o jednom kole na nestálé vodě.

Mapové podklady stabilního katastru (1 pol. 19. stol.) nám potom kromě polohy obou dvou usedlostí poskytují další informace, na jejichž základě možno činit závěry k podobě celé vsi. Mezi nejvýznamnější informaci možno zařadit zjištění, že ještě v okamžik, kdy jsou tyto mapové podklady formovány a vyhotovovány, se v Dobré Vodě nachází na pozemcích tvořících grunt usedlosti čp. 1 malý vodní mlýn, jehož součástí je retenční rybník. Stejné podklady potom dokládají fakt, že ještě před přechodem na novou pozemkovou evidenci koncem 19. století byl tento mlýn zrušen. Z jakého důvodu má druhá zemědělská usedlost úředně přidělené čp. 3 není sice z podkladů zřejmé, nicméně toto číslování domů je důkazem, že v době prvního číslování domů (r. 1770-1771) se v Dobré Vodě musely nacházet celkem tři obytné domy. Tři domy v Dobré Vodě uvádí i Schaller v roce 1789. K charakteru třetího domu není prozatím známo nic blížšího, ovšem s ohledem na fakt, že tento nebyl nikdy zapsán jako poddanská usedlost do gruntovní knihy, nepochybně se jednalo buď o příslušenství jednoho ze dvou statků nebo o obecní chalupu. S ohledem na zápis do rejstříku ke gruntovní knize z roku 1777 je však pravěpodobnější druhá z možností.

Při prvním čsl. sčítání v roce 1921 má již druhá usedlost čp. 2 a obě dobrovodské usedlosti, ve kterých je zjištěno celkem 15 obyvatel tvořících 4 rodiny (bytové strany) (v každé usedlosti dvě), jsou i nadále jedinými obytnými domy v celé osadě (vsi). Obdobné počty jsou potom zjištěny i při druhém meziválečném sčítání v roce 1930.

Po poválečném odsunu původního obyvatelstva již nebyla ani jedna z usedlostí nikdy osídlena. Na základě přídělových plánů se staly součástí majetku čsl. státu a byly zbourány. Tímto okamžikem skončila téměř 600 letá historie celé vesnice. Podobu obou usedlostí můžeme posoudit na leteckých snímcích z roku 1947, na kterých jsou ještě zachyceny.

Vývoj v počtu domů a obyvatelstva v Dobré Vodě podle oficiálních výsledků sčítání lidu. 

K údajům z předchozích let viz pozn. 1.

Poznámky:

1) Místopisné sborníky charakterizují ves Dobrá Voda co do počtu domů a obyvatel následovně: Schaller, 1789 - Gutwasser - 3 domy; Sommer, 1841 - Gutwasser - vesnička o 2 domech s 13 obyvateli; Palacký, 1848 (podle úředního soupisu z roku 1843) - Gutwasser - 2 domy a 15 obyvatel.

Ostatní údaje budou doplněny dodatečně. Na jejich přípravě se pracuje.