HODSLAV (Hatzles)
Autor příspěvku: rz52. (Poslední aktualizace povedena dne 11.9.2022)
Původně jen v minulosti nikdy neosídlené pozemky patřící pod gruntovní majetek usedlých ve vsi Hodslav, které byly osídleny až dodatečně. K současné obci připadla tato lokalita až v době, kdy se zde nacházela jen jedna chalupa, resp. to, co po ní zbylo. Z hlediska klasifikace CZ_RETRO jde o torzální sídlo druhotně převrstvené individuální zástavbou.
Stručně k územně správnímu vývoji a členění lokality
Hodslav jako taková je sice připomínána již v první polovině 14. století, rozvoj území této historické vsi rozeseté podél odbočky z cesty mezi Fryburkem a Malšínem, který je významný pro studium histrických lokalit současné obce Lipno nad Vltavou, nastal až daelko později. Až do poloviny 19. století byla celá lokalita jen hospodářským prostorem usedlých ve vsi Hodslav, když se zde nacházely zemědělské a lesní pozemky, které jmenovaní obhospodařovali. Celá lokalita přitom byla, narozdíl od ostatních lokalit, zasažena poměrně rozsáhlo feudální roztříštěností, a to roztříštěností v pravém slova smyslu. Z tohoto důvodu je tedy velice obtížné přesně vysledovat, pod kterého konkrétního feudálního vlastníka a správce daná část území původní vsi Hodslav patřila.
Jak uvádí Sommer ve svém místopisném díle z poloviny 19. století, byla celá ves Hodslav rozdělena mezi panství Krumlov, pod které patřila jeho největší část, mezi vyšebrodský klášterní velkostatek (později panství Vyšší Brod) a mezi panství Rožmberk. Krumlovská část vsi přitom byla spravována v rámci samostatného rychtářství Hodslav. Vyšebrodští Cistrciáci svůj majetek a poddanské usedlosti spravovali v rámci bolešského rychtářství. Majitelé rožmberského panství potom své poddané spravovali pravděpodobně prostřednictvím malšínského rychtáře. Vzhledem k tomu, že vznik prvího osídlení v příslušné části lokality Hodslav, které je významné pro historické lokality obce, spadá až do období po zániku feudálního zřízení, nebyla otázkám správy vsi Hodslav prozatím věnována žádná větší pozornost.
Tak či onak, původní ves Hodslav (něm. Hatzles), resp. její část označovaná jako Díl I. (něm. theil I.), v rámci které se nacházejí i historické lokality obce, se při vzniku místních obcí v polovině 19. století stala osadou obce Bolechy (něm. Wullachen), pod kterou potom patřila až do přejmenování této obce na Loučovice, ke kterému došlo na počátku 50. let 20. století. V rámci územní reorganizace v polovině 80. let 20. století se potom část území původní bolešské osady Hodslav stala součástí obce Lipno nad Vltavou; obdobně, jako tomu bylo u dalších osad podél toku Hodlslavského potoka.
Stručně k vývoji sídelní struktury, k majetkovým poměrům a k obyvatelstvu
Ještě počátkem 19. století patřily pozemky v bolešské vsi Hodslav, které se posléze staly součástí obec Lipno nad Vltavou, především pod gruntovní majetek sedláka Feyrera zvaného Holzbauer, jinak usedlého v Hodslavi čp. 14. Někdy mezi léty 1826 a 1898 tento sedlák prodal část svých pozemků dvěma zájemcům o výstavbu vlastní chalupy, což dalo vzniknout dvěma zcela novým hodslavským chalupám s čp. 17 (na novém pozemku st. 107) a s čp. 19 (na novém pozemku st. 106). Vzhledem k tomu, že tyto prodeje již nebyly součástí zápisů do starých pozemkových knih pro rychtářství Bolechy ani pro rychtářství Hodslav, které je přitom velice pravděpodobné, že tyto prodeje byly realizovány až po jejich uzavření, tedy po roce 1874 (pozemkové knihy vedené vyšebrodským okresním úřadem byly po převzetí od vyšebrodské a krumlovské patrimoniální správy uzavřeny ke dni 17. června 1874.
Při prvním československém sčítání byla chalupa čp. 17 majetkově připsána Wenzelovi Kollingerovi, jehož rodina čítala 9 lidí, a chalupa čp. 19 Johannu Stockingerovi, v jehož domě žily dohromady dvě rodiny o 6 lidech.
Další údaje budou doplněny dodatečně. Na jejich sběru a přípravě k publikování se momentálně pracuje.