KALIŠTĚ (Gollitsch)

Autor příspěvku: rz52. (Poslední aktualizace provedena dne 5.10.2021)

Lokalita Kaliště, dnes známá jako Alpská vyhlídka, je vejvýše položenou historickou lokalitou obce. Nachází se v nadmořské výšce 960 m n.m. na východním úpatí Kaliště (993 m n.m.), nejvyššího vrchu lipenského hřbetu loučovické pahorkatiny. Lokalita je vdálena cca 2,8 km vzdušnou čarou SSZ směrem od centra obce. Stejně jako v Plískově a ve Studeném, i zde se v současné době nacházejí pouze rodinné rekreační objekty vystavěné na místech, kde se dříve nacházela původní zástavba, kterou historicky tvořila jedna větší zemědělská usedlost (statek) známá též jako Gollitscher Hof, kterou doplňovala jedna až dvě chalupy. Současná rekreační zástavba nahradila původní zedědělské usedlosti, které byly zlikvidovány na přelomu 50. a 60. let. 20. století. V minulosti tato lokalita vždy vykazovala charakter samoty, byť takto nebyla nikdy označována, neboť od dob nejstarších berních evidencí byla vždy považována za součást vsi (a posléze i osady) Plískov. Z hlediska terminologického je i Kaliště torzální historickou osadou převrstvenou druhotnou rekreační zástavbou (srov. např. klasifikaci použitou v aplikaci CZ_RETRO).

Stručně k územně správnímu vývoji a členění lokality

Již první písemná zmínka o této lokalitě z 1. pol. 15. století v nejstarším dochovaném vyšebrodském urbariárním soupisu, ve kterém je lokalita zapsána jako Kalycz, dokládá příslušnost pod majetek kláštera ve Vyšším Brodě, v rámci kterého byla z hlediska uzemně správního podřazena nejprve pod rychtářství bolešské, a od poloviny 17. století až do vzniku místních obcí pod rychtářství slupečenské. V berních evidencích z dob vrchnostenské správy není Kaliště jako samostatné místo nikde evidováno, neboť jako takové vždy tvořilo součást nedaleké vsi Plískov. Součást vsi Plískov bylo Kaliště až do zrušení poddanství.

Vzhledem k tomu, že dosud nebyl nalezen žádný doklad, ze kterého by bylo možné dovozovat faktickou (pravou) feudální roztříštěnost této lokality, bylo vyšebrodské panství (se všemi jeho formami) jediné dominium, pod které kdy lokalita Kaliště ve smyslu vrchnostenské správy spadala. Majetkové vazby na Kaliště sice nalézáme v záznamech rakouského premonstrátského kláštera ve Schäglu (Aigen, Horní Rakousko), nicméně v jejich případě jde pouze o majetkovou držbu (klášterníci zde měli  roce 1593 celkem 2 statky ve smysu pozemků - něm. 2 Güter), ke které není známo nic bližšího. Správa tohoto majetku byla v rámci klášterní organizace podřazena pod frymburskou faru.

Při vzniku místních obcí v 50. letech 19. století se Kaliště stává jako jedna z místních částí součástí osady Plískov (něm. Stockern) podřazené pod místní obec Slupečná (něm. Luppetsching), pod kterou zůstává i v dobách následujících; a to až do konce roku 1957, kdy obec Slupečná formálně zanikla. Od 1.1.1958 se Kaliště společně s Plískovem stává součástí nově vzniklé obce Lipno nad Vltavou.

Kromě původních názvů a z nich odvozených německých podob se v historických pramenech můžeme setkat i s novodobou českou podobou názvu Golič (srov. české výtisky map 3. vojenského mapování). S českou podobou Kaliště se setkáváme ještě na mapách z konce 70. let 20. stol. (např. mapy SMO-5 z roku 1976). Kdy přesně byla celá lokalita přejmenována na v současné době užívanou podobu Alpská vyhlídka není zřejmé.  

Stručně k vývoji sídlení struktury, k majetkovým poměrům a k obyvatelstvu

V klášterním urbáři z roku 1530 je Kaliště zapsáno jako Kalicz, a jsou zde zapsány platební povinnosti pro dvě lenní usedlosti (v orig. lat. feodo). Podle zápisu však byla fakticky osedlá pouze jediná, a to usedlost poddaného jménem Wolfl. Druhá z usedlostí byla v době, kdy byl urbář vyhotoven "pustá" (v orig. lat. deserto feodo), a z této usedlosti povinné platby odváděl mlynář Partl jinak usedlý v nedaleké Březovici (v orig. lat. Partl de Prziesslowicz). Do gruntovní knihy vyšebrodského klášterního majetku pro rychtu Bolechy z roku 1635 je v Kališti zapsána již jen jedna jediná usedlost, jejímž držitelem je Georg Lachenwitzer zvaný též Gallitscher, z čehož lze celkem úspěšně dovodit, že druhá z usedlostí mezitím zanikla.

V Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 je sice na jediné kališťské usedlosti sepsáno celkem šest osob (poddaných), nicméně skutečný počet členů "domácnosti" Georga Lacehnwitzera byl nepochybně o něco vyšší (sepisovány nebyly děti mladší 10 let). V Berní rule z roku 1653 je pak jako držitel usedlosti v Kališti evidován již jeho syn, Matthias Lachenwitzer. Podle berní evidence měl jako rolník vlastnost "osedlého" a obhospodařoval celkem 24 strychů zemědělské půdy (polí). K dovození charakteru půdy a usedlosti nutno využít poznámek visitační komise použitých u Plískova.

V roce 1713, když jsou v rámci nově formovaného katastru vyplňována berní přiznání a kdy jsou vyšebrodskou vrchnostenskou kanceláří zakládány nové pozemkové (gruntovní) knihy, je jako držitel jediné kališťské usedlosti evidován Matthias Irsigler. K první evidované změně dochází v 1. pol. 18. stol., neboť v roce 1744 kupuje Veicht Mörixbaur tzv. "na dva životy" jednu z chalup spadajících jinak pod kališťskou usedlost Matthiase Irsiglera a dává tak vzniknout druhé poddanské usedlosti v Kališti, která je zapsána s reálným foliem i do gruntovní knihy. Dvě poddanské usedlosti jsou potom v Kališti v gruntovní knize evidovány až do zániku poddanství a vzniku místních obcí.

Z operátu stabilního katastru z 1. pol. 19 stol. je potom seznatelné, že přestože se v Kališti v té době nacházely pouze dvě poddanské usedlosti, obytné domy zde byly celkem tři. Byly to domy s č.p. 4 až 6, přičemž domy s č.p. 4 a 5 tvořily původní zemědělskou usedlost známou též jako Gallitstch Hof, a dům s č.p. 6 byla již zmiňovaná chalupa.

Podle sčítacího operátu prvního čsl. sčítání obyvatelstva a domů byly v roce 1921 v místní části Kaliště zjištěny pouze dva obytné domy (č.p. 4 a 5), oba dva patřící Josefu Preitschopfovi; dům čp. 5 byl však v této době neobydlený. V domě čp. 4, což byla původní zemědělská usedlost, která již od dob stabilního katastru vykazovala znaky velké usedlosti v podobě selského statku (dvora), bydlel Josef Preitschopf s manželkou, svojí matkou a se služebnictvem, a jeho rodina čítala celkem šest osob. U všech těchto osob bylo jako způsob obživy uvedeno zemědělství a všichni se přihlásili k německé národnosti. Kdy a z jakého důvodu zanikla chalupa s čp. 6 není zřejmé.

Při sčítání v roce 1930 jsou potom v Kališti (evidovaném již jako samota) zjištěny stále jen dva obytné domy (čp. 4 a 5), které jsou majetkově stále připisovány Josefu Preitschopfovi, a celkem 12 obyvatel. V tomto roce  byl obydlený i druhý z domů, ve kterém bydlelo 5 osob; na statku jich bylo zjištěno 7. Také v roce 1939 jsou v Kališti obytné doby dva, přičemž druhý z nich s čp. 5 má v nájmu Mathias Schnauder. Statek je již majetkově připisován vdově po původním majiteli Marii Preitschopf, a počet obyvatel zde činí osm.

Zatímco na leteckých snímcích z roku 1947 jsou v Kališti ještě dobře rozeznatelné oba dva domy (tedy jak původní statek č.p. 4, tak chalupa JV směrem od něj), na obdobných snímcích z roku 1952 jsou již patrné jen obrysové zdi původního statku. Z leteckých snímků z roku 1965 a 1966 potom snadno zjišťujeme, že se v Kališti již nachází již jen torza (zbytky obvodových zdí) obou původních usedlostí.

Poznámky:

1) K vývoji v počtu usedlostí a domů, jakož i k počtům obyvatel dle předchozích sčítání viz lokalita Plískov.

Ostatní údaje budou doplněny dodatečně. Na jejich přípravě se pracuje.