NÁHLOVSKÁ HÁJENKA
Autor příspěvku: rz52. (Poslední aktualizace povedena dne 3.4.2024)
Do historických lokalit obce patří také lokalita bývalé náhlovské hájenky, postavené v polovině 19. století vlastníky rožmberského panství na jednom z rejtů v bývalém Huťském lese (Huttenwald) přímo na hranici někdejších katasterních obcí Svatonina Lhota a Bolechy na severním svahu Kaliště v nadmořské výšce cca 920 m n.m. (dnes lokalita U hájenky v lesním porostu zvaném V hutích v blízkosti lesní cesty Strategická). Součástí historických lokalit obce se tato lokalita stala v průběhu úprav hranic obcí v době, kdy k původní obci Lipno nad Vltavou byly připojeny mj. také části původní obce Bolechy. V současné době je celý prostor zarostlý lesem a z hlediska klasifikace CZ_RETRO jde jednoznačně o sídlo zcela zaniklé.
Stručně k územně správnímu vývoji a členění lokality
Zápisy o tzv. Asmanově rejtu v Malém Huťském lese (v orig. něm. Kleine Hütten Wald), na kterém byla hájenka rožmberskou vrchností v polovině 19. století vystavěna, nacházíme již v rožmberských urbářích a pozemkových knihách ze 2. poloviny 16. století. Již v té době byl tento rejt v držbě sedláků z nedaleké Dobré Vody (něm. Gutwasser). Jako dominikání (panský) majetek byl lesní rejt pod správou tehdejšího rychtářství malšínského, pod kterým byl v rámci panství Rožmberk spravován až do začátku 19. století. Od počátku 19. století byl potom Asmanův rejt, stejně jako ostatní lesní majetek v celém okolí, pod přímo správou rožmberské lesní správa v rámci Revíru Posudov (Stublener Revier). Při vzniku katasterních obcí ve 2. pol. 18 století byl pak rejt, jako součást historické vsi Náhlov (Nachles), podřazen pod nově vymezenou katasterní a následně i místní obec Svatonina Lhota (Wadetschlag). Vznik jediného obytného domu v dané lokalitě, kterým v minulosti byla původní rožmberská hraběcí hájenka, je datován do 2. poloviny 19. století. V pozemkové evidenci z počátku 19. století je Asmanův rejt označován také jako Die Brunn Wise.
Stručně k vývoji sídelní struktury, k majetkovým poměrům a k obyvatelstvu
Již od počátků evidence tzv. Asmanova rejtu v pozemkové a poplatkové evidenci rožmberského panství byl tento připisovanán sedlákům usedlým v Dobré Vodě. Vůbec prvním z nich, jenž byl jako jeho držitel v evidenčních knihách zapsán, byl usedlý jménem Asman z Dobrá Vody (Asman von Guetwasser). V držení dobrovodských sedláků v rámci tzv. přespolní držby je potom rejt v podstatě nepřetržitě až do poloviny 19. století.
Samotná hraběcí hájenka, která se na Asmanově rejtu v minulosti nacházela, byla rožmberskou vrchností vystavěna až po roce 1854 (pozn. 1), když v rámci v té době vedené katasterní evidence (mapové podklady a parcelní protokol) jí byla přiřazena nově vzniklá stavební parcela č. st. 167 pro katasterní obec Svatonina Lhota. Tato parcela vznikla oddělením od původní parcely č. 1917, která předtím tvořila podstatnou část tzv. Asmanova rejtu. Hájenka byla zaevidována pod čp. 20 v číselné řadě pro osadu Náhlov (Nachles) v rámci tehdejší místní obce Svatonina Lhota (Wadetschlag). Pod tímto číslem potom byla evidována až svého zániku ve 2. polovině 20. století.
V rámci prvního československého sčítání v roce 1921 byla hájenka majetkově připisována hraběti Karlu Jiřímu z Buquoy, poslednímu držiteli rožmberského panství. V té době v ní podle sčítacího operátu přebýval Johann Ulmann s rodinou (celkem 9 osob), který pracoval jako hraběcí hajný (v orig. něm. Heger).
Dobové foto nabízí například web zaniklé obce.
(1) Parcela č. st. 167, na kterém byla hájenka postavena, nebyla ještě součástí reambulovaného parcelního protokolu z roku 1854. Do mapových podkladů stabiního kastaru však již byla zakreslena.
Podrobnější informace k Náhlovské hájence pro Vás připravujeme.