ZÁKLADNÍ ZÁSADY PRO VEDENÍ LIPENSKÉHO DOMOVNÍKU

Autor příspěvku: rz52. (Poslední aktualizace provedena dne 15.9.2022)

xxx

Použití místních názvů lokalit

Pro pojmenování vymezených lokalit a jejich dílů je přednostně užito historických místních jmen a pomístních názvů, používaných či v minulosti použitých v rámci katastrálních a dalších státních map či jiných obdobných děl. Takto zjištěných místních jmen a pomístních názvů je však jen velmi málo a proto je převážná část lokalit a jejich dílů označována jmény nově vytvořenými (tzv. neologismy), a to čistě pro účely vedení Lipenského domovníku. Nově vytvořené názvy a jiná označení přitom vycházejí zpravidla ze zvyklostí v označování daných míst místními obyvateli či pamětníky (tak např. označení lokality nacházející se v okolí původního loučovického statku čp. 17, známého též jako Köninswirtschaft, jako lokalita U Trávníčků). Tam, kde se žádné takové označení dosud nepodařilo dohledat nebo jinak zjistit, jsou pro označení lokalit a jejích dílů použity takové neologismy, jejichž původ je možno hledat buďto v pojmenování významného stavebního nebo přírodního prvku v daném místě (tak např. označení části lipenského sídliště, ve které se v současné době nacházejí tzv. domy s pečovatelskou službou, jako lokalita U Letního kina, anebo označení slupečenské lokality nacházejícíc se podél toku Slupečenského potoka, kde se v současné době nacházejí původní rekreační chaty, jako lokalita U Rybníka). V několika případech bylo použito i názvu soudobého turistického cíle nebo rekreačního či rezidenčního rezortu (tak např. označení části lokality Nad Sídlištěm v blízkosti horního parkoviště jako Villa Park).

Veškeré názvy lokalit a jejich dílů jsou pro účely Lipenského domovníka uváděny v té podobě, která odpovídá soudobým pravidlům českého pravopisu platným od roku 1996. A to i u těch názvů, které jsou i v současné době v dostupných podkladech uváděny v jiné, zpravidla starší podobě (tak např. plískovská lokalita Na Stokách nebo lipenská lokalita V Průpichu, jejichž gramatická podoba uvedená v soudobých katastrálnch mapách odpovídá staršímu úzu pro psaní místních jmen tohoto typu, tedy Na stokách resp. V průpichu).

Územní vymezení lokalit

Jednotlivé lokality (a jejich díly) jsou územně vymezeny zpravidla tak, aby jejich vymezení v současné zástavbě bylo naprosto jednoznačné a aby jejich hranice byly snadno definovatelné a seznatelné i pro osoby, které nejsou příliš znalé místních poměrů. Tam, kde to bylo nutné, byly při vymezování jednotlivých lokalit a jejich dílů jako hranice stanoveny převážně hlavní obslužné a další významnější komunikace anebo jiné geograficky významné prvky, u kterých je předpoklad, že budou i v budoucnu víceméně neměnné (tak např. větší lesní porosty, které nejsou podle platného územního plánu určené k zástavbě). Současně byla při vymezování jednotlivých lokalit respektována současná územněplánovací dokumentace obce tak, aby v budoucnu mohlo dojít k bezproblémovému začlenění nových objektů do již vymezených lokalit (dílů), anebo aby mohly být v rámci nastavené systemizace zcela jednoduše vymezena nová lokalita nebo její nový díl.

Identifikace staveb a dalších objektů

Jako základní identifikátory stavebních objektů použité v rámci Lipenského domovníku jsou jejich domovní čísla, v detailech potom doplněná o příslušné pozemkové poracely, na kterých se stavby nacházejí anebo v monulosti nacházely, a to jejich čísleným označením podle katastru nemovitostí (resp. jeho předchůdce v podobě pozemkového katastru). Pokud některý z objektů čislo domovní přiděleno nemá nebo neměl (popřípadě se jej dosud nepodařilo zjistit), je takový objekt identifikován pouze příslušným číslem parcelním. Pokud je to pro daný objekt významné, zejména u staveb zbouraných a neexistujících, jsou u něj současně uvedeny také obdobné údaje z minulosti. Samzřejmě, pokud se podařilo příslušné údaje dohledat či zjistit,

Pokud není možné některý z objektů identifikovat něktrým ze shora popsaných způsobů, je proveden jeho popis pokud možno tak, aby nemohl být zaměněn s jiným objektem v dané lokalitě.

Zásady pro zápis domovních čísel

Zvláštní pozornost při identifikaci objektů a při jejich dekumentaci je věnována domovním číslům, tedy číslům popisným a číslům evidenčním, jejichž zápis se řídí těmito zásadami:

1.) Samozřejmostí je to, že jsou striktně rozlišována čísla popisná od čísel evidenčních. Vzhledem k tomu, že jsou v jednotlivých přehledech společně uváděny všechny objekty bez ohledu na to, zda mají přidleno číslo popisné či číslo evidenční (zjeména v lokalitách s droibnou rekreační zástavbou jako je Plískov nebo Kobylnice), jsou veškerá čísla popisná zapisována bez zvláštního označení a čísla evidenční s předponou ve tvaru "e."

Příklad zápisu čísla popisného společně s číslem evidenčním v rámci soupisu jedné lokality/dílu.

2.) Dalším specifikem, kterému bylo nutné přizpůsobit způsob zápisu domovních čísel, byl fakt, že v minulosti docházelo v rámci procesu jejich přidělování a následného evidování k přečíslování a znovupřidělování nepoužívaných čísel. Nemá-li tedy některý z objektů své původní číslo popisné nebo evidenční, které v minulosti měl přiděleno, je na tuto skutečnost při jeho identifikaci výslovně upozorněno. Toto upozornění je v rámci evidence i popisu samotného vtěleno do způsobu, jakým jsou čísla domovní v rámci Lipenského domovníku zapisována

Čslo popisné nebo evidenční, které byla opakovaně některému objektu přiděleno (ať již v rámci přečíslování či v rámci tzv. znovupřidělení), je v rámci Lipenského domovníku uváděno ve tvaru číslo a velké písmeno psané latinkou oddělené od sebe tečkou, když použité písmeno značí pořadí přidělení. S ohledem na skutečnost, že v podstatě všechny původní stavby, které se na území obce nacházely po druhé světové válce, jsou v současné době zbourány a neexistují, je možné se v číslených řadách s tímto jevem setkat poměrně částo, zejména pak u čísel nižších hodnot.

Jako příklady ve značení čísel popisných opětovně použitých k označení stavebních objektů v rámci Lipenského domovníka možno uvést následující.

Číslo popisné 1 pro osadu Lipno (nad Vltavou) měl původně, tedy ještě v roce 1946, přidělené původní lipenský selský statek, který stával v prostoru, kde se nyní nachází staré obecní energocentrum (kotelna). Opětovně bylo toto číslo přiděleno, a to ještě v průběhu výstavby lipenské přehrady, bytovému domu typové řady T20 (tehdejší ubytovně pro dělníky) nově vystavěnému v prostoru soudobého Sídliště, který jej má přidělené do současné doby. Vzhledem k tomu, že soudobé číslo popisné bylo tomuto domu znovupřiděleno poprvé, je tento fakt při identifikaci soudobého bytového domu prezentován použitím velkého písmene B za číslicí 1 a jeho číslo popisné je tak v Lipenském domovníkovi uváděno ve tvaru 1.B. K identifikaci původní lipenského statku je potom použito číslo popisné zpsané ve tvaru 1.A.

Výjimkou přitom nejsou ani čísla popisná, která byla znovupřidělena opakovaně. Číslo popisné 5 ze slupečenské číslené řady měl původně (ještě v roce 1946) přidělené dům vystavěný v lokalitě Ödbauer na pomezí Slupečné a Lipna (dnes lipenský dům čp. 44). Po přičlenění původní slupečenské lokality Ödbauer k osadě Lipno a přidělení nového, lipenského čísla pro tento dům, bylo číslo popisné 5 v rámci slupečenské číselné řady opětovně přiděleno domu, který mezitím vznikl administrativním oddělením jedné z obytných budov od původního selekého statku v horní části slupečenské návsi s původním čp. 15 (dnes slupečesnký dům s čp. 17). Tento "nový" dům měl přitom uvedené slupečenské čp. 5 přidělené ještě v roce 1967. Poté, co bylo slupečenskému domu v rámci přečíslování přiděleno zmiňované čp. 17, zůstalo čp. 5 v rámci slupečenské číselné řady nepřiděleno až do roku 2017, kdy bylo přiděleno novostavbě rodinného domu na pozemku parc. č. 439/5. Vzhledem k tomu, že soudobé číslo popisné bylo novostavbě znovupřiděleno již podruhé, je tento fakt při identifikaci tohoto domu prezentován použitím velkého písmene C za číslicí 5 a jeho číslo popisné je tedy uvedeno ve tvaru 5.C. U soudobého domu s čp. 17 (které je mimochodem taktéž znovupřidělené) je potom jako jeho historické číslo popisné uvedeno číslo ve tvaru 5.B a lipenského domu čp. 44 jako jeho historické číslo popisné číslo ve tvaru 5.A s poznámkou, že se jedná o původní číslo ze slupečenské číslené řady.

3.) Současně s procesem znovupřidělování čísel popisných a evidenčních bylo nutné se vypořádat také s faktem, že v minulosti byla čísla popisná přidělována v každé ze samostatných (tzv. konskripčních) osad, které obec jako takovou tvořily. Na území bývalé obce Slupečná to přitom byly osady Lipno, Slupečná, Kobylnice, Studené, a Plískov, na území bývalé obce Bolechy potom osady Dobrá Voda, Březovice, Kramolín a Lopatné, resp. též Hodslav. Každá z těchto osad přitom měla svoji samostatnou číselnou řadu, a čísla popisná nižších hodnot se tak na území obce v počátcích novodobé historie vyskytovala hned několikrát.

S ohledem na skutečnost, že ve své podstatě veškerá původní zástavba však byla ještě v průběhu 40. a 50. minulého století fakticky odstraněna (zbourána), aniž by přitom došlo k plnohodnosté náhradě (většinou byly na základech původních rozsáhlých selských statků vystavěny zcela jiné a daleko menší stavby, a to navíc se značným časovým odstupem), jeví se problematika označování původních staveb nacházejícíh se na území jiných osad, než těch, které odpovídají současnému systému číselných řad, jako marginální. Pro případy, že je to v daném případě přeci jen potřeba, je na tzv. "cizí" původ původního čísla popisného výslovně upozorněno a současně je takové číslo uvedeno ve tvaru číslo a zkrácený název původní (konskripční) osady psaný latinkou malými písmeny oddělené od sebe tečkou, a to za použití pravidel shora uvedených pro označování čísel popisných v rámci tzv. znovupřidělování.